Jak jsem se zamilovala do ranních lekcí plavání, to je příběh sám o sobě! Ještě nedávno bych si klepala na čelo, kdyby mi někdo řekl, že vstávám dobrovolně v šest ráno, abych skočila do studené vody. Plavání? To byla pro mě vždy ta část dětství, kdy jsem se snažila vymluvit na cokoli možné – bolavá hlava, zapomenutý ručník, nebo měla bych se přece vůbec koupat po jídle, že jo? Pořád nějaké výmluvy… Ale časem se něco změnilo. Bylo to jedno z těch neplánovaných rozhodnutí, kdy vás kamarádka přemluví na kurz plavání. Neboj, bude to pohodka! Pořád říkala. No jasně. Pohoda. Pohodinda…
První lekce byla spíš o přežití než o plavání. Voda měla asi tak teplotu ledovce a já jsem se snažila přesvědčit sama sebe, že tohle byla dobrá idea. Příště si raději dám kávu, říkala jsem si v duchu. Ale pak jsem udělala první temp, pak druhé a něco se stalo. Najednou jsem se soustředila jen na dech a pohyb. Všechno ostatní šlo stranou. Po několika týdnech jsem si uvědomila, že se a ty ranní lekce těším. Voda už nebyla nepřítelem, ale místem, kde můžu vypnout hlavu a prostě být. Ten pocit, kdy se necháte nadnášet, kdy víte, že to zvládnete… to je k nezaplacení.
A co je na tom nejlepší? Zjistila jsem, že nejde jen o plavání. Je to o tom, že jsem si dokázala, že umím překonat sama sebe. Každé ráno, kdy vstanu a skočím do té vody, je malý vítězství. A ten pocit, kdy vylezu z bazénu a vím, že jsem to zvládla? Nepopsatelný.Takže pokud si myslíte, že plavání není nic pro vás, dejte tomu šanci. Možná zjistíte, že ta studená voda ráno může přinést nečekanou radost a klid, který jste ani netušili, že potřebujete. Nejlepší podle mě je zaplatit si individuální výuku plavání v Praze. Co si o tom myslíte? Já to určitě doporučuji! Naučí vás tam vše co potřebujete a určitě s vámi proberou i pokud máte psychické strachy nebo bloky z vody či plavání!