Historie výroby toaletního papíru

Přibližná podoba tohoto výrobku z dřevité buničiny, jakou známe dnes, pochází rovněž z Číny ze 14. století a výsadní právo utírat si zadnici touto novinkou měl pouze císař. Možná vás napadá otázka, jak vlastně do té doby lidé zajišťovali základní hygienické potřeby?
jednovrstvý toaletní papír
Movitější společenské vrstvy k tomuto účelu využívali konopí nebo vlnu, ovšem většina lidí podle možností a především ročních období čistila své zadnice vodou v řekách, říčními oblázky, mechem, slámou, senem, kukuřičnými slupkami a stvoly, nebo starými hadry či dřevěnými hoblinami. Zajímavostí je, že na Arabském poloostrově si lidé čistili zadek levou rukou, zatímco do pravé ruky brali potraviny. V některých afrických oblastech se naopak čistila zadnice pravou rukou a lidé si podávali na pozdrav levou ruku. Evropan neznalý zdejších poměrů tu byl při podávání pravé ruky na pozdrav považován za nezdvořilého člověka.

První splachovací toaleta

První splachovací záchod vznikl v roce 1596 a v období baroka bylo již poměrně běžné využívat k hygienickým účelům noviny. Byly dobře dostupné a navíc v roce 1710 již lidé mohli vyzkoušet výhody prvních bidetů. Ale téměř dvě století trvalo, nežli hrubé tištěné noviny nahradil jemný papír toaletní. V roce 1857 jistý Joseph Cayetty nechal průmyslově vyrábět první aršíky jemného papíru.
role toaletního papíru
Počínaje rokem 1891 se lidé seznamují s materiálem navinutým na roli, ale v té době šlo stále o poměrně hrubý list, který s tím současným byl nesrovnatelný. První dvouvrstvý velmi jemný papír se začal vyrábět až v roce 1942.
Za socialismu se v Československu na toaletách využívaly dva základní druhy, prvním byl jednovrstvý navíjený do rolí a druhým skládaný, tzv. nekrepovaný. Možná jej někteří z vás pamatují, byly to lesklé neforemné listy, které si vysloužily celou řadu hanlivých přezdívek. Na konci 80. let byl dokonce tento základní hygienický sortiment nedostatkovým zbožím v obchodech.

Rozvojové země

Splachovat papír do toalety považujeme za něco přirozeného, v rozvojových zemích však převažují tzv. vyhnívací nádrže a tamní septik nebo kanalizační systém není schopen papír důkladně zpracovat. Z toho důvodu se tam odhazují papíry do speciálních nádob umístěných vedle toalety.