Studenti základních škol neví, co dál studovat

Devět let na základní škole, čtyři roky na střední škole, pět a více let na vysoké škole. Poté vám je třicet let a vy si uvědomíte, že jste minimálně třetinu života strávili studiem. Navíc může dojít k šikaně žáka učitelem, a to každého studenta trápí a silně demotivuje, ve většině případů se šikana odrazí i v budoucím životě. Stojí to vůbec za to, aby se studenti trápili několik hodin ve školních lavicích, když by se mohli spokojení vzdělávat něčím, co je baví.
omalovánky holčiček
V Česku je velké procento studentů, kteří tvrdí, že se v ohledu svých studiích rozhodli jít špatnou cestou. Nemalý počet by vám odpověděl, že by už na svou střední školu v životě nevkročil, a proto přibývá stále více případů, kdy dochází k přestupu studentů na soukromé instituce. Když pomineme to, že každý občan ČR musí absolvovat povinnou školní docházku, můžeme se bavit o střední škole.
„Když nevím, jdu na gympl,“ to je stále více a více frekventovanější hláška studentů základních škol. Nevím, jak vy, ale nemyslím si, že takhle to má fungovat. V patnácti letech nemá drtivá většina studentů představu o tom, kde by se viděli za deset let, jak se tedy mají rozhodnout pro svá budoucí studia? Fakt, že vás střední škola připraví do života asi taky úplně pravda není.
žvýkání tužky
V dnešní době už moc nesouvisí povolání se vzděláním. Neříkám, že v každém případě tak tomu je, nicméně pro většinu zaměstnání vám stačí maturita. Když člověk, který daný obor studoval o pět let déle než člověk s maturitou nenajde uplatnění, devatenáctiletý a čerstvě odmaturovaný jedinec je zaměstnán ihned. Bohužel tato rovnice platí více a více.
Služba vzdělání je lidstvu známá již od starověkých civilizací, kdy byl vzdělaný málokdo, ve středověku se vzdělávaly vyšší vrstvy a nyní je devítileté základní vzdělání povinné. Je jedině ku prospěchu lidstva, že se informace předávají stále dalším generacím.